Diskuze: Přístup okolí
« zpět na přehled tématJsem maminka čtyřletého chlapečka s autistickou poruchou. Stále hledám nové cestičky jak synovi pomoci a někdy i velice úspěšné:-) Cvičíme bodovou metodu na rozvíjení mozku, používáme aromaterapii jak masáže tak i samostatné vůně skoušela jsem i úpravu jídelníčku. Nedávno jsem se dozvěděla o dietě GFCF a chtěla znát názor "odborníků" paní doktorka mi oznámila, že výsledky této diety nejsou vědecky podloženy a zbytečně bych syna trápila. Tím jsem po této dietě dál nepátrala. Později jsem se seznámila s maminku která již s touto dietou měla zkušenost a ta mi jí velice doporučovala a tak jsem znova zapátrala ............a je mi docela smutno když jsem zjistila jaký prístup má naše společnost a to i někteří "odborníci"(nemluvím o všech to , že mám já špatnou zkušenost neznamená, že je to tak všude. Teda aspoň doufám)Velmi mě mrzí přístup k této problematice a k rodinám s takto postiženými osobami vůbec. Někdy si připadám jako vyhnanec. Co si sami nezjistíte to nemáte a ještě musíte pořát své dítě obhajovat, že jeho projevy nejsou známkou nevychovanosti, ale snaha se domluvit i když to zrovna tak nevypadá. Poslední dobou zjišťuji, že strácím sílu bojovat s okolím a radši jsem doma (v "bezpečí" a nemám chuť jít ven) Chtěla bych všem maminkám , tatínkům a jiným lidem co se o takto postiženého človíčka starají a občas se cítí jako já vzkázat ať to nevzdávají vždyť v tom přece nejsme sami i když si tak někdy připadáme. A všichni si zasloužíme obdiv našeho okolí a né prupovídky o tom jak neumíme vychvat dítě. Takže dokud se naší společnosti nedostane větší osvěty budem se muset podržet navzájem:-) DRŽTE SE:-)
Vloženo 15.12.06 22:24
#1 Milena (milenamutlova@seznam.cz)
Ahoj Lenko,mám tříletého chlapečka,který je nyní vyšetřován pro poruchu chování,mají podezření na autistickou poruchu,i já mám podobné zkušenosti ,co se týká reakcí okolí a lékařů.Malý je na GFCF dietě od poloviny října,jeho chování se velmi zlepšilo,začal mluvit,je klidnější,má víc zájem o oklolí,funkčně používá hračky,i se ptá co to je.Řeč je sice velice špatná,ale alespon komunikuje.Dáváme mu také Super-nutheru,myslím si ,že má efekt.Zajímalo by mě jakou bodovou metodu na rozvíjení mozku cvičíte.Také hledáme vše co by mohlo pomoci,i malý pokrok pro nás znamená hodně.Děkuji Milena
Vloženo 20.12.06 20:26
#2 Míla (milaburdova@centrum.cz)
Ahojky Lenko,
vydrž,jsi statečná a nekoukej na okolí určitě ti ani s ničím nepomůže.Je to těžké sama mám maminku na inv.vozíku po mozkových příhodách.Lidé, ale i kamarádky nevědí jak reagovat, když tlačím vozík.Začala jsem studovat VŠ zajímam se o autismus, hledám info. Jestli chceš napiš.Míla
Vloženo 03.03.07 13:45
#3 Veronika Hrubá
Ahoj Lenko,
mám úplně ty samé pocity jako ty. Momentálně hledám útěchu na netu, že v tom nejsem sama. Mát tříletého chlapečka. Podezření na autismus jsem měla už po prvním roce života. Ve dvou letech se to potvrdilo a do teď se nám pomoci nedostává. Jen jezdíme jednou do měsíce do spec. ped. centra. Dietu GFCF jsem zkoušela rok. Účinek se dostavil Tomášek byl mnohem klidnější a lépe spal. Dietu jsem přerušila. Mám ještě dceru a když malý u ní viděl nějakou sladkost, která byla pro něj zajímavá, dostal záchvat vzteku. Jsem v mnoha situacích bezradná, přečetla jsem spoustu knih a na Toma toho moc nejunguje. Rozumí jen jednoduchým slovům, takže mu nic nevysvětlím. Nemluví, neřekne si na záchod atd. Jediné v co doufám, že medicína půjde kupředu a pomoci se nám dostane.
Vloženo 19.03.07 17:01
#4 Magda (magdin@centrum.cz)
Zdravím Vás Lenko,určitě jste četla na tomto serveru o nových terapiích autismu (GFCF dieta, užívání kombinace Mg a vit.B),některé studie v USA vidí příčinu autismu v očkování, které obsahuje rtuť, která degeneruje dětský mozek.Možná by bylo dobré u Vašeho syna udělat testy na potravinové zátěže a podle nich zacílit dietu,i když je to finančně náročné.Další možností je zkusit léčbu u dr. Šmardy (viz. některé příspěvky) nebo v Egyptě u dr. Augustinové - viz. http://www.dr-eva-therapy.sk/
určitě se vyplatí začít s terapií co nejdříve. Klasická medicína v ČR se léčbou autismu bohužel nezajímá, a ani snad nechce zajímat, takže čekání je nadlouho.Doufám, že se stav Vašeho syna i všech autistických dětí podaří zlepšit.
Vloženo 20.03.07 10:02
#5 Jarka
Taky si častokrát říkám: "Proč my a proč náš syn...?". Když nám byl diagnostikován autismus, tak jsem byla v šoku a dlouho my trvalo než jsem se s tím vyrovnala. Teď už je to lepší, když člověk časem zjistí, že i jiní lidé mají podobné problémy a dokáží se s nimi poprat, tak mě to vždy povzbudí.....ale pořád je tu to ale....jsou dny, kdy my přijde, že to všechno, co se snažíme pro syna udělat se míjí účinkem. Jiné dny mě naopak povzbudí...ale..zas je tu ale....pořád věřím, že medicína se posune o krok vpřed(doufám, že mílový) a najde se způsob, jak těm našim drobečkům pomoci ještě více. A na okolí kašlete, kdo z nich vychovává doma autistu? Ti kdo tuto zkušenost nemají, vás nikdy nemohou pochopit. Těm se to těžko vysvětluje. Přeji všem hodně trpělivosti, pohody a lásky, kterou musí dát svým autíkům, aby byli šťastní.
Vloženo 21.03.07 22:47
#6 Andrea
Ja se chci taky s vama podelit o nepekny zazitek.Kdyz bylo dceri kolem 3 let{nyni 5},ma AS,sli jsme na chirurgii,protoze si dcera pohmozdila ruku.Protoze velmi citlive a neprimerene reaguje na jakakoliv zraneni,v ordinaci udelala dost velkou scenu pri sundavani dlahy.Zdravotni sestra prohlasila,ze potrebuje spis vymenit hlavicku.Myslim,ze prave zdravotnik by se mel chovat vice profesionalne.Zdravi Andrea a posila vsem hodne slunicka v dusi.
Vloženo 03.10.08 20:41