Diskuze: Příspěvek při péči

Přeji krásný den všem lidičkám, kteří to budou číst. Já zrovna teď krásné dny nemám. Jeden úředník na pardubickém kraji prostě rozhodl, že od prvního března nám už nevyplatí ani korunu na příspěvek při péči.Pochopím když někdo pečuje o starého nemocného člověka dejme tomu i třeba několik i víc let, že když ten starý nemocný člověk umře tak že ten pečující je bez prostředků a v dnešní době se velice těžko vrací na trh práce zvlášť když to ve většineě přípdů bývá dcera pečující o svého nemohoucího rodiče. A té ženě bývá většinou okolo těch padesáti let a tudíž patří právě do té skupiny co se těžko zaměstnává. Ale situace, kdy matka pečuje o svého zdravotně postiženého syna, ten syn je na tompořád stejně stále se připravuje studiem na své budoucí povolání. Je to čtrnáctileté dítě mužského pohlaví tak najednou z rozhodnututí nějakéjho chlapíka od stoulu. (nechci být zavádějící tudíž nebudu popisovat ani jeho mladý věk ani jeho značkové oblečení na tož znalost běžného denního života s tím daným postižením) je i to dítě i ta pečující matka bez prostředků.Prostě ze dne na den. A dělej si ženská co chceš. Však dnes se razí politika že každý se má postarat sám o sebe a přiživoat se na státu to je až nemorální. Ale co má ta chudák ženská dělat? Má to děcko dát do ústavu? brrrrrrrr. Má se vystěhovat pod most? no nájem za ni nikdo neuhradí a elektřinu nebo vodu taky ne. A ta představa že když se půjde zaregiastrovat na pracák tam stejně musí protože jinak by za sebe musela platit tak že ji čirou náhodou a náhoda je blbec pošlou někam dělat a dokonce třeba na tři směny no šílený a co to postižený dítě? To si samo uvaří? to si samo vypere? to si samo nakoupí? Vždyť ani většina zdravých čtrnáctiletých by to nedělala. Jenže ti mají možnost využívat veřejného školního stravování mají možnost navštěvovat školní kluby atp. Ale to dítě pokud je jakkoliv zdravotně handicapováno tak potřebuje individuální péči. Tak mi promiňta mé povzdechnutí, ale opravdu mám neřešitelnou situaci. Nebo při hodně velké troše dobré vůle pochopitelně z mé strany je to velmi obtížně řešitelná situace. A to mám k tomu ještě doma jednoho celiaka ve věku pěti let. A tam nám po několikerém opětovném podávání žádostí přiznali pouze první stupeň. Na závěr musím podotknout, že ani škola ani školka nám bezlepkově neuvaří. Tak se mějte lidičkové líp než já.

Vloženo 25.02.10 09:59