Ani nevím jak začít... Mého syna asi tak 6 let neustále bolelo břicho, zvracel a byl dost unavený. Přes to všechno ho neopustila dost velká chuť k jídlu a měl nadváhu. Na mé neustálé prosby mu byla udělána za ta léta různá vyšetření vč. rozborů krve, vždy vše negativní. S tím vším ruku v ruce nastalo peklo ve škole a postupně se vše odrazilo i na jeho prospěchu. Syn chodil pozdě do školy, protože mu bylo špatně, neměl o nic zájem, často chodil ze školy domů....ve škole samozřejmě nevěřil nikdo jemu ani mě a všichni trvdili, že si vymýšlí, že mu omlouvám jeho nevolnosti a ono zatím jde o záškoláctví, dokonce mi jeden učitel řekl, že moje dítě je lempl. Kdo nezažil neví co to je po příchodu z práce tahat dítě které tvrdí, že je mu zle z postele aby se šlo učit a připravovat do školy, ráno když je mu špatně ho naložit do auta a násilím dovléct do školy jenom proto, aby byl klid. Nejraděj bych se za to neviděla. Před měsícem mu byla diagnostikovaná celiakie. Byla jsem ve škole poprosit o trochu ohledu na mé dítě, dokud mu bude špatně. Myslela jsem, že v téhle době to snad půjde. Jak naivní! Ve škole se mi vysmáli, že vlastně vůbec o nic nejde, celiakie vůbec nic není, dá se s ní dobře žít a proč by tedy na něho někdo měl brát vůbec v něčem ohled. Snažila jsem se jim vysvětlit, že po nějakém čase s dietou mu začne být dobře, že se s tím snad smíří, ale zatím že je mu opravdu špatně, je unavený a s dietou se nemůže srovnat. Nikoho to ale nezajímá. Jediné co udělali je, že volali dětské lékařce jestli je to pravda, protože jsem přinesla potvrzení od odborné lékařky. Prostě koho se to osobně netýká, toho to nezajímá. Omlouvám se, že se tady vypovídávám se svým problémem, ale mám pocit, že jedině tady to všichni chápou. E.
Vloženo 23.04.09 23:41
Nezoufejte a klidně syna přihlašte do jiné školy, kde budou vstřícnější. Hodně maminek celiaků to tak udělalo, i třeba za cenu, že dítě dojíždí, a všichni jsou spokojení.
Vloženo 24.04.09 08:12
Dík za podporu, věděla jsem, že v tom nebudu sama. Jen mě udivuje přístup našeho školství. Pokud bude dospělému člověku špatně, zůstane na neschopence i několik měsíců dokud nezabere dieta. Dítě si to dovolit nemůže, protože by ho nechali opakovat ročník. U nás jde už "jen" o poslední 2 měsíce na téhle škole.....ale asi si ještě užijeme. Na druhé staně si myslím, že nechat ho doma dokud mu bude špatně a nechat ho opakovat devítku, by pro něho, vzhledem k přístupu některých učitelů, bylo ještě horší. Problém je v tom, že vyhrožují sníženou známkou z chování za neplnění školních povinností (teď dostal za zapomínání ředitelskou důtku a to už znají jeho zdravotní stav a vědí, že si nevymýšlí). A vůbec největší průšvih je ten, že jsme dávali přihlášky na školy v době, kdy jsme o celiakii neměli tušení a syn se vzhledem ke známkám a chuti k jídlu :-) hlásil na kuchaře na různé školy, na ty se také dostal, ale nastoupit nemůže, protože tohle povolání nebude moct nikdy dělat. Takže teď hlídám 2. kola na školách a modlím se aby se něco s možností dojíždění povedlo. I když při převzetí přijetí mi na jedné škole říkali, že nastoupit může, že to vůbec nevadí. Někdy mi fakt zůstává rozum stát. E.
Vloženo 24.04.09 09:49
Aha, nevěděla jsem, že chodí už do 9. třídy. Mě jednání školství ani moc neudivuje. Jsou totiž zvyklí na špatně vychované děti, které od páté třídy kouří, holky chodí namalované s nalakovanými nehty a obarvenými vlasy snad už od první třídy, 10leté děti běžně randí, chodí za školu, nosí si do škol věci, které by tam být neměly, devastují co kde vidí, jsou jak utržené ze řetězu a rodiče to pak na třídní schůzce zdůvodní tím, že je jejich dítě vlastně introvert a zlobí proto, že je vystresované z učení (to mám z vlastní zkušenosti). No a když se tohle všechno děje, tak už učitelé nechtějí věřit tomu, že někdo nechodí do školy proto, že je nemocný a je mu špatně. Na kuchaře bych ho nedávala. I když na jedné škole řekli, že dieta není problém, chtěla bych vidět vedoucího praxe, jak akceptuje to, že Váš syn nemůže ochutnat svíčkovou zahuštěnou normální moukou. Navrhněte mu, ať se na druhé kolo přihlásí na obor hotelnictví a turismus. S kuchařem to má dost společného, akorát se tam nevaří. Může se přihlásit na různé dobrovolné předměty, jako je míchání nápojů, vyřezávání ovoce atd. A když by se potom nedostal nikam do kuchyně, může se uplatnit třeba na recepci hotelu. Ty dva měsíce to ještě vydržte a za syna bojujte. Klidně bych jim přinesla zprávy od doktorů znovu a poprosila bych dětského lékaře, ať do školy zavolá a vše vysvětlí.
Vloženo 24.04.09 13:55
Ahoj, plně s Vámi soucítím. Já zažila a zažívám něco podobného.Dva roky(čtvrtá a pátá třída), jsem se rozmýšlela dát syna na jinou školu.Jenže na tu co chodil-chodili všichni děti z vesnice, kdysi já,manžel a obě moje starší dcery(dnes už dospělé).Vyučování nemělo úroveň(při docházce dcer nebyl problém),nemoc mého syna nikdo nebral(diagnózu mu potvrdili po třetí biopsii v lednu v první třídě),zde byla jako světlá vyjímka kupodivu velmi ochotná družinářka,problémy s dětmi(je jiný), problémy v jídelně, prostě všude.Čekala jsem, že přechodem na druhý stupeň-střídání učitelů,některá výměna dětí apod. se to změní.Lepší to bylo pár měsíců a po mnoha konfliktech(děti si ve třídě dělaly co chtěly a třídní učitel!!! je málem omlouval(řekl mi-víte co si dnes děti můžou dovolit???chlap a nezvládl je.Od čtvrté třídy k nim totiž propadli dva kluci, kteří třídu vedli a učitelé jen koukali. Případala jsem si jak magor,učitelé nechápali, co vlastně chci.Denně jsem se bála ,aby se synovi nic nestalo. Po vážných konfliktech ve třídě týkajících se jiných dětí jsem udělala rázný krok a v únoru už chodil syn na jinou školu.Z této třídy byl už asi pátý, který odešel.Já ani syn jsme zde neznali ani nohu.Jen jedna dávná spolužačka,která odešla už v páté třídě.Vše se mi zdálo ideální - přístup paní ředitelky,třídní učitelky,v jídelně apod.Potom sice začly problémy, jak s dětmi, tak trochu s učiteli, ale dalo se to zvládnout.První věc, která mě zde pořádně naštvala-byly hory.Samozřejmě jsem řekla,že syn nikam nepojede(nikde nebyl nikdy sám, jezdili jsme také do Motola-kardiologie, neurologie - kolapskové stavy).Prostě jsem se ho na ty hory bála dát.Třídní v tom neviděla problém, ale hlavní učitelka přes hory mi vzkázala,že by mu tam taky něco dali najíst.Když děti přijeli vyprávěly - hlad!!!, špína, zima, studená voda apod.-prostě hrůza.V úterý má rodičák, tak trošku nahodím téma-jak by asi dopadl můj syn, kdybych ho na hory dala? Jedině zde Vám asi lidé budou věřit, protože taky prožívájí svá pekla.Kdo neprožije - neuvěří.Hodně sil přeje Soňa.
Vloženo 25.04.09 15:58
Omlouvám se za hrubku ve 4 řádku od konce.To je ten spěch.Soňa
Vloženo 25.04.09 16:02
Opravdu zírám v jaké bezohledné společnosti to žijeme. A jak potom má zůstat matka takto nemocného dítěte v psychické pohodě a být tak oporou dítěti, když okolí postupně ničí dítě i ji. A to už snad vůbec nemá smysl psát o tom, že hlavně učitelé by měli takovému dítěti zajistit ve škole pomoc. Jsem vděčná za takovéhle sdružení a zjištění, že v tom člověk opravdu není sám, ale strašně to zacházení s dětmi bolí.... E.
Vloženo 26.04.09 13:17
Paní Evelíno,to je zoufalý.Především škola by měla s rodiči spolupracovat a co tedy víc by chtěli než potvrzení od lékaře?Držím pěsti,ať vám vše dobře dopadne,dietu a ty "bezohledné lidi kolem sebe" zvládnete hravě.O:))
Vloženo 28.05.09 21:02
Evelíno a proč jste nešla na školský úřad. Nebo alespoň na vedení školy. Já bych jí srovnala na tři doby. Taky jsme měli podobné problémy na minulé základce. Některé učitelky jsou neskutečné krávy.
Vloženo 10.06.09 16:45
Všechny Vás po delší době zdravím. Protože jsem se dělila o špatné zážitky, musím se podělit i o dobré. Můj syn opustil základní školu a na nové škole nepřestávám vycházet z údivu. Začalo to u paní vedoucí školní jídelny - se strachem jsem se ptala jestli syn může ráno donést v misce uvařené jídlo a ona brala jako samozřejmost, že syn ráno donese jídlo, oni mu ho dají do ledničky a v poledne ohřejí, pro 2 ubytované děti mají mrazák a děti si ho vozí namražené z domova. To na základce vůbec nepřipadalo v úvahu. Panu třídnímu jsem říkala, že syn má celiakii a že asi nebude jezdit na delší výlety a lyžařský zájezd. Řekl, že to je v pořádku a ptal se jestli ještě mají na něco dávat pozor nebo jestli ještě mají vůči synovi nějaké povinnosti aby se nic nestalo. Můj syn je ze školy nadšený, těší se tam, je veselý, plný života. A pro mě je tohle všechno odměna za 9 let utrpení na základce. E.
Vloženo 08.09.09 09:53
Pro Evelínu:Držím Vám i synovi palce,aby to "vydrželo". Zdraví "franta".
Vloženo 08.09.09 10:40
Držím Vám palce jen se divím že jste syna nedala dříve do jiné školy.Mám syna má celiakii a na výlety jezdí a jídlo si bere sebou nabalím mu i nějaké sladkosti apod.a spolužáci i on to naštěstí neřeší.
Vloženo 08.09.09 12:34