Diskuze: Knížka o celiakii

Mám manžela a 3 děti,z toho celiak je prostřední syn.Dietu má 3 roky.Zpočátku jsem se v tom pěkně plácala,info žádné.Moc mi pomohl internet.
1. Nejvíc mi pomohlo,když jsem si uvědomila,že nemůžu stíhat vařit víc věcí najednou.Sposta nádobí na lince a věčná obava z kontaminace.Teď vařím něktřerá jídla (knedlíky,řízky,buchty..)pěkně postupně.Nejdřív bez lepku a pak pro ostatní.
2.Syn jezdí pravidelně na fotbalové soustředění.BL potraviny má svoje.Snídaně si vaří sami a zatím co ostatní chlapci mají např.chléb se sýrem,on si může vybrat na co má chuť ze svých zásob.
3.Bezvadná rada? Asi sžít se z tou potvorou tak,že jí přijmete a bude k vám prostě patřit.Neházet "flintu do obilí",schánět nové informace,kontakty.tak zjistíte,že v tom nejste samy a stejné problémy má spousta lidí.Vždyť kdo z nás se slzou v oku nevyhodil svůj výtvor do koše.
4.Dieta k nám do rodiny už prostě patří.Nejvíc mi pomohlo to,jak se s ní vyrovnal syn.Že prostě funguje.Dorostl spolužáky a to je pro kluka v 10ti letech hodně důležité.

Vloženo 14.12.05 08:21

Je mi 21 let a BD dodržuji 3 roky. Zpočátku to bylo hodně těžké, neměla jsem žádné informace.
Odpovědi:
1. Život mi ulehčuje to, že každý den nemusím na nákupy. Belzlepkové pečivo a sladkosti se nechávám poslat v balíku poštou, objednávám na internetu. Místo obyčejné strouhanky používám rozemleté suchary Knuspi. Strouhanka se nepřipálí, je křupavější a chutnější. Těto na cukroví, které se obvykle velmi lepí, dávám na den do ledničky. Pak se zpracovává tak dobře, jako normální těsto z mouky pšeničné. A těsto na pizzu je dobré dávat na plech mokrýma rukama, pak se nelepí.

2. Výhody mám takřka každý den, například u oběda, když všichni žvýkají žemlovku a já si pochutnávám na přírodním řízku na žampionech :-) Taky nemusím jíst věci, které mi nechutnají. Sestra (11) říká, že mi dietu občas závidí, že jím samé dobroty :-)

3. Každý, komu stanoví diagnózu "celiakie", ať začne pátrat na internetu a dává si pozor na takové maličkosti, jako je například lepek v koření, v alkoholu nebo na poštovní známce... Také doporučuji hned ze začátku opatřit si nějakou kuchařku a hlavně poradit se s těmi, co už dietu nějaký rok drží. Na doktory se od jisté doby vůbec nespoléhám, co se rad týče. Vždy jsem narazila na nějakou chybu. Co se týče hormonální antikoncepce pro ženy, doporučuji náplasti - nezatěžují trávicí ústrojí. Důležité je také pravidelně užívat nějaký multivitamín, protože poškozená sliznice střeva není schopna vstřebat tolik živin, jako zdravá, tudíž dochází k hubnutí. Vitamíny jsou v tomto případě nezbytné, zvláště pro toho, kdo trpí na chřipky, angíny a nachlazení. Na upravení zažívání je vynikající jistý reklamovaný jogurt, vážně funguje.

4. S dietou jsem se smířila díky paní Ivě Bušinové, když v televizi řekla, že bezlepková dieta a celiakie v podstatě nejsou nemoc, že je to jen jiný životní styl. Měla pravdu. Když už člověk ví, co a jak, jeho život se vyrovná zdravému člověku. Také mi hodně pomohlo to, když jsem si vzpomněla, jak mi "nevoněl" suchý rohlík, chleba atd. Boží mlýny melou... Svůj "trest" jsem přijala. Každý člověk s bezlepkovou dietou je výjimečný a může říct, že je opravdovým odborníkem na stravování a potraviny :-) Mí nejbližší se nikdy nevyrovnají s tím, že jsem "nemocná", ale pořád ještě existuje způsob, jak přežít. Jsou přece daleko horší nemoci.

To je k Vašim otázkám asi vše.
Tel.: 604 407 520

Vloženo 14.12.05 09:27

Bezlepkovou dietu držím 10 let.

1. Na služební cesty či při turistice, když nemám jistotu, že si budu moci obstarat něco k jídlu, mám u sebe jako krabičku poslední záchrany směs oříšků a nutridrink (minimální váha a hodně kalorií). Když to nevyužiji, tak se to nezkazí. Taky jsem si zvykla nosit stále u sebe lžičku, rozšiřuje to možnosti improvizovaných občerstvení (jogurt, rybí salát, ap.).
2. V letadle roznášejí napřed diety, pak teprve běžné jídlo. Dříve ČSA podávaly pro bezlepkovou dietu krevetky. Kolegyně mi to tak záviděla, že na příští služební cestu si objednala též bezlepkové jídlo. To jsem uvedla spíš jako vtip, to je pro život celkem nepodstatné.
3. Co mi však seznamování s dietou (konkrétně nutnost studovat složení potravin a rozumět všem pojmům) dalo podstatného do života je zájem o to co jím. Vzít zodpovědnost za to, jestli budu jíst potraviny barvené, aromatizované, konzervované, denaturované a všelijak šizené. V posledních letech též geneticky modifikované. V prodejnách zdravé výživy jsem našla alternativní možnosti. Díky dietě jsem rozšířila rejstřík toho co jím (pohanka, jáhly, quinoa, amarant, tapioka). Quinou už bych zpátky za houskové knedlíky měnit nechtěla. Díky zájmu o zdravou výživu jsem poznala nové přátele a zajímavé lidi.
4. S dietou jsem se smířila velice snadno. Po 4 letech trápení a živoření, které se ještě navíc horšilo, jsem si byla během 14 dnů naprosto jistá, že problém je vyřešen, a já jsem mohla zase žít, starat se o rodinu a těšit se ze života. Byl to pro mě zázrak, za který jsem dodnes vděčná. Dietu považuji pouze za určitou technickou komplikaci. Mám štěstí, že nemusím příliš řešit finanční stránku diety. Líbí se mi, že v angličtině se prosazuje označení Coeliac condition místo Coeliac disease (tedy nikoliv nemoc ale stav).

Vloženo 23.12.05 16:25