Byla vydána vyhl. č. 35/2012 s účinností od 1. 2. 2012, kterou se mění vyhl. č. 54/2004 o potravinách určených pro zvláštní výživu. Text vyhlášky č.
Vloženo 8.2.2012
V rámci osvětové činnosti veřejný ochránce práv připravil informační letáky k využití sociálního systému. Jsou zaměřeny na
Vloženo 9.1.2012
Přehled toho nejdůležitějšího co se mění od 1. 1. 2012 v sociální oblasti najdete na stránkách MPSV. Kontakt: http://www.helpnet.cz/…anky/51286-3
Vloženo 8.1.2012
Jak řešit dočasný propad příjmů v rodinách pečujících o osobu se zdravotním pojištěním najdete na http://www.helpnet.cz/…alne/51291-3
Vloženo 8.1.2012
Národní rada osob se zdravotním postižením vypracovala soubor otázek k vysvětlení nových zákonů sociální reformy. Na této adrese http://www.helpnet.cz/…alne/51255-3 se s nimi můžete seznámit a n
Vloženo 8.1.2012
V souvislosti se sociální reformou byla novelizována řada zákonů a přijato několik vyhlášek.
Jejich přehled s odkazy na plné znění uvádí portál MPSV. Najdete je na http://www.helpnet.cz/legislativ
Vloženo 8.1.2012
V souvislosti se změnami v rámci tzv. sociální reformy od 1.1.2012 vznikly také nové formuláře žádostí o dávky pro osoby se zdravotním postižením.
Vloženo 8.1.2012
Národní rada osob se zdravotním pojištěním nám předala odpovědi na otázky, jak bude organizačně zajištěno fungování ÚP v roce 2012 v souvislosti s přechodem řady kompetencí na tento úřad.
Materiál
Vloženo 8.1.2012
Od 1.ledna 2012 se mění částky životního a existenčního minima, které jsou rozhodné především pro přiznání některých dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi.
Vloženo 8.1.2012
Od 1. 1. 2012 se zvyšují částky životního a existenčního minima.
Více informací najdete na http://www.helpnet.cz/…alne/51140-3
Vloženo 11.12.2011
ČSSZ informuje, kdo má nárok na ošetřovné. Zprávu najdete na http://www.helpnet.cz/…alne/43317-3
Vloženo 20.2.2011
Přehled zmkěn, které platí v nemocenském pojištění od 1. 1. 2011 najdete na http://www.helpnet.cz/…alne/42141-3
Vloženo 8.1.2011
Od 1. 1. 2011 dochází k řadě změn v působnosti MPSV. Jejich přehled najdete na http://www.mpsv.cz/…_211210a.pdf
Vloženo 8.1.2011
V rámci úsporných opatření navrhovali zákonodárci od roku 2011 mimo jiné úplné zrušení sociálního příplatku v rámci dávek státní sociální podpory. Balíček úsporných opatření byl nakonec schválen a podepsán prezidentem s pozměňovacím návrhem, který se týkal ponechání sociálního příplatku pro rodiny se zdravotně postiženým dítětem, prozatím do konce roku 2012.
Rodinám se zdravými dětmi bude sociální příplatek vyplacen naposledy za měsíc prosinec 2010. O zániku nároku od 1.1.2011 zašle úřad práce rodině sdělení.
Bližší informace o podmínkách ponechání sociálního příplatku:
Nárok na sociální příplatek nadále mají rodič/e pečující alespoň o 1 nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, anebo je-li alespoň 1 z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné.
Ve výše uvedených případech sociální příplatek náleží i po 31. prosinci 2010 podle právní úpravy platné přede dnem 1. ledna 2011, nejpozději však do 31. prosince 2012.
Vloženo 5.12.2010
S účinností od 1. 6. 2010 vstupují v platnost změny zákona o pomoci v hmotné nouzi. Více na http://www.helpnet.cz/…anky/37265-3
Vloženo 1.6.2010
Tři stupně invalidity zavádí od 1. ledna 2010 zákon č. 306/2008 Sb., který novelizuje současný zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Jde o součást I. etapy důchodové reformy.
Nový právní předpis stanoví, že pojištěnec bude invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesne pracovní schopnost nejméně o 35 %.
Na míře poklesu bude záviset stupeň invalidity:
V souvislosti s třístupňovou invaliditou Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo vyhlášku, která nově stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě. Předpis, který upravuje i posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, nahradí dosavadní vyhlášku č. 284/1995 Sb., včetně příloh č. 2 – 4.
Vyhláška č. 359 byla publikována ve Sbírce zákonů 20. října 2009. Vyhláška z roku 1995 už nebyla v souladu s aktuálními poznatky o dopadech zdravotních postižení na pracovní schopnost. Vyplývá to i z odborných podkladů České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČSL JEP). Podle nich prognózu řady dříve nepříznivých stavů zlepšují nové a včasné lékařské metody v oblasti diagnostiky a léčby.
Moderní medicína rovněž zmenšuje negativní důsledky a přispívá ke zlepšení kvality života a ke zvýšení schopnosti pracovního uplatnění. ČSL JEP, v čele s profesorem MUDr. Jaroslavem Blahošem, Dr.Sc., jako garantem odborné problematiky, se posuzováním zdravotního stavu, pracovní schopnosti a funkčních schopností pro jednotlivé okruhy zdravotních postižení detailně zabývala cca 3 roky, využívala přitom aktuální lékařské metody. S výsledky analýz a rozborů tito přední odborníci seznámili veřejnost v říjnu 2008 a v březnu 2009 v Lékařském domě. A dále také účastníky semináře v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, který se konal letos 9. dubna.
Z odborných závěrů lékařských expertů bylo zřejmé, že je třeba pohled na posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti sladit s aktuálními možnostmi moderní medicíny. Poznatky ČSL JEP proto MPSV implementovalo do nové vyhlášky o posuzování invalidity. Ta mimo jiné zavádí pozitivní přístup k zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti, včetně vymezení zcela mimořádných podmínek pro výdělečnou činnost. Posiluje i právní jistoty posuzovaných pojištěnců, protože stanovuje náležitosti posudku jako výsledku posouzení zdravotního stavu, poklesu pracovní schopnosti a invalidity.
Cílem vyhlášky není ušetřit na osobách se zdravotním postižením. Podstatou změny je po cca 15 letech poskytnout klientům systému důchodového pojištění a posudkové službě sociálního zabezpečení moderní právní předpis, který respektuje pokroky v medicíně. Stejně jako není dnes možné diagnostikovat a léčit podle poznatků lékařské vědy z roku 1995, není možné posuzovat zdravotní stav a pracovní schopnost na základě 15 let starých znalostí.
Štěpánka Filipová vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV 24.10.2009 15:00
Vloženo 28.10.2009
Prvním srpnem nabývá účinnosti novela zákona o sociálních službách, jež vnáší do současného systému několik zásadních změn. Jde zejména o zvýšení měsíčního příspěvku pro lidi s největším postižením, o zmírnění podmínek pro vznik nároku na příspěvek pro chronicky nemocné děti do 18 let a o změnu výplaty příspěvku na péči pro dospělé. „Jednou z našich priorit je zajistit kvalitní péči těm, kteří ji skutečně potřebují. Novela zvyšuje od 1. srpna 2009 měsíční příspěvek pro lidi s největším postižením, o něž je péče nejnáročnější, na 12 tisíc korun měsíčně. Týká se to zhruba 25 000 osob, což představuje dopad na státní rozpočet ve výši cca 300 milionů korun,“ říká Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí. Dále dochází od 1. srpna ke zmírnění podmínek pro vznik nároku na příspěvek na péči pro děti do 18 let tak, aby na něj dosáhly především děti chronicky nemocné (např. diabetes, fenylketonurie, celiakie, nádorová onemocnění apod.), a to tak, že se snižuje se počet úkonů, které zakládají nárok na přiznání příspěvku na péči u dětí do 18 let. Zhruba 4 000 dětí do 18 let nově vznikne nárok na příspěvek na péči ve stupni I, což obnáší 140 milionů Kč ročně nového mandatorního dopadu a maximálně 1 000 dětí do 18 let může být posouzeno nově tak, že jim vznikne nárok na výplatu příspěvku na péči nikoliv ve stupni I jako doposud, ale ve stupni II, což představuje asi 24 milionů Kč ročně nového mandatorního dopadu.
Vloženo 3.8.2009
+ "Příloha: č.j. 2008/514 – 33
":[/download/Priloha2008 514 33.doc]
Vloženo 25.1.2008
Od 1. července 2006 vzroste minimální mzda (MM) o 5,1 %. Měsíčně tak budou lidé, kteří minimální mzdu pobírají, dostávat místo současných 7 570 Kč 7 955 Kč. Minimální hodinová mzda vzroste ze 44,70 Kč na 48,10 Kč. Tento krok společně s dalšími opatřeními v oblasti zaměstnanosti, daní a sociální politiky směřuje k zatraktivnění pracovních příjmů před příjmy ze sociálních dávek.
Kromě pozitivního vlivu vedoucího k motivaci k práci a zlepšení životních podmínek zaměstnanců očekává Ministerstvo práce a sociálních věcí příznivý dopad také ve sféře podnikání. Tím, že se zvýší příjem lidí pobírajících minimální mzdu, bude možné snížit objem prostředků určených na mandatorní výdaje v oblasti sociálních dávek. A to zase umožní postupně snižovat daňové odvody zaměstnavatelům. Vyšší kupní síla obyvatel navíc rozšíří poptávku po zboží a službách, které firmy nabízejí (stimulace vlivu na růst výroby a služeb).
Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením. Naposledy se zvýšila od 1. ledna 2006. V podnikatelské sféře je možné dohodnout prostřednictvím kolektivní smlouvy minimální mzdu vyšší.
Zdroj: Portál MPSV
Vloženo 26.6.2006
Finanční situace lidí, kteří musí dodržovat dietu ze zdravotních důvodů, se zlepší Od 1. července 2006 se zlepší finanční situace sociálně potřebných občanů, kteří musí ze zdravotních důvodů dodržovat dietní stravování.
Vyplývá to z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou dne 30. 5. 2006 podepsal místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nová právní úprava tak novelizuje dosavadní vyhlášku č. 308/2003 Sb. Při posuzování sociální potřebnosti lidí, kteří se musí dietně stravovat, se zvyšuje částka životního minima potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana (2 400 Kč pro dospělého jednotlivce) následovně:
V dosavadní právní úpravě se u diety při onemocnění celiakií a fenylketonurií výše uvedená částka zvyšovala shodně (naposledy o 1800 Kč měsíčně). Na základě výsledků studie bylo prokázáno, že lidé s diagnózou celiakální sprue mají v porovnání s ostatními osobami trpícími nemocemi, které také vyžadují nákladné dietní stravování, nejvyšší náklady na svou výživu. Ceny speciálních bezlepkových potravin jsou několikanásobně vyšší než ceny obdobných potravin pro běžnou nebo racionální stravu. Výzkumy prokázaly, že náklady na stravování při tomto druhu onemocnění jsou přibližně o 2400 Kč vyšší než náklady na racionální (běžnou) stravu.
Lidé včetně dětí, kteří uvedenými nemocemi trpí a nemají dostatek postředků k úhradě nákladné diety, se mohou obrátit na příslušné pověřené obecní úřady podle místa trvalého bydliště a tam požádat o dávku sociální péče. K žádosti musí doložit doporučení příslušného odborného lékaře. Zároveň musí doložit údaje o výši příjmu a výdajích. Správní orgán poté posoudí v rámci řízení o přiznání uvedené dávky celkové sociální a majetkové poměry žadatele, popř. společně posuzovaných osob.
Do 30. 9. 2003 poskytoval stát na vybrané potraviny potřebné k dodržování bezlepkové diety plošně dotace – v průměru 2 500 Kč ročně. Dne 1. 10. 2003 vešla v účinnost novela zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, a celý systém změnila. Od tohoto data jsou příspěvky na potraviny nutné k dodržování bezlepkové diety poskytovány adresně, a to prostřednictvím dávky sociální péče vázané na sociální potřebnost občana.
Kateřina Beránková, tisková mluvčí MPSV
Vloženo 4.6.2006