Principy bezlepkové diety

ZAKÁZANÉ POTRAVINY

Při bezlepkové dietě je zakázáno konzumovat obiloviny, které obsahují lepek tj.pšenici – všechny druhy rodu Triticum (špalda, jednozrnka, dvouzrnka, khorasan – obchodní název kamut), žito, ječmen, jejich křížence – např. triticale (žitovec) nebo tritordeum, oves a  veškeré potraviny, které jmenované obiloviny obsahují.

Jedná se o:

  • výrobky z mouky – chléb, pečivo, strouhanka, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky
  • vločky, kroupy, krupky, lámanka, krupice
  • rostlinné maso seitan (vysoký obsah lepku)

Je nutné si dávat pozor na potraviny, ve kterých byla mouka použita jako přídavek.

Pozor na různé detaily, např. francouzské brambory bývají bezlepkové, zapékací mísa však nesmí být vysypaná strouhankou a použitá uzenina musí být bez lepku.

VHODNÉ POTRAVINY

Při bezlepkové dietě je vhodné se zaměřit na potraviny, které jsou přirozeně bezlepkové. Lepek neobsahují brambory, rýže, kukuřice, luštěniny, sója, pohanka, proso (jáhly), quinoa, amarant, teff, ovoce, zelenina, houby, maso, vejce, cukr, med, kakao a mléko, mléčné výrobky, jako jsou sýry, tvarohy, jogurty, smetana, maso, ryby, vejce, ořechy a semena,  sladidla, dochucovadla, tuky, koření, nápoje – ovocné šťávy, nealkoholické nápoje,  voda, čaj, káva, víno, destiláty.

Pro bezlepkovou dietu se kromě přirozeně bezlepkových potravin používají i speciálně upravené potraviny, tj. moučné směsi, chléb, pečivo, těstoviny, sušenky a další, které nahrazují běžné potraviny obsahující lepek.

OZNAČOVÁNÍ VÝROBKŮ

LEPEK JE  ALERGEN A JAKO TAKOVÝ MUSÍ BÝT VŽDY VE SLOŽENÍ VÝROBKU VÝRAZNĚ UVEDEN.

Tato povinnost se vztahuje i na nápoje, nebalené potraviny, jídla ve stravovacích zařízeních tj. restauracích, jídelnách, školních stravovacích zařízeních, zařízeních rychlého občerstvení.

Požadavek na deklaraci alergenní složky se neuplatňuje v případě některých potravin, u kterých bylo prokázáno, že v důsledku použité technologie výroby a zpracování již výsledná potravina neobsahuje zbytky alergenních látek, původně obsažených v surovině. Sem patří glukózový sirup a dextróza na bázi pšenice, maltodextriny na bázi pšenice, glukózový sirup na bázi ječmene a obiloviny použité k výrobě alkoholických destilátů.

ÉČKA

Éčka nejsou podstatným zdrojem lepku a není potřeba se jimi zabývat. A opět platí pravidlo, že pokud by obsahovaly lepek, musí to být na výrobku uvedeno a zvýrazněno.

DEPROTEINOVANÝ PŠENIČNÝ ŠKROB

Ve výrobcích speciálně určených pro lidi s nesnášenlivostí lepku se můžete setkat s pšeničným škrobem. Tato informace může působit matoucím dojmem, protože škrob z pšenice není vhodný při bezlepkové dietě. V tomto případě se ale jedná o tzv. deproteinovaný pšeničný škrob, ve které byl obsah lepku snížen. Obsah lepku v něm musí splňovat normy pro bezlepkovou dietu. Zároveň platí, že deproteinovaný pšeniční škrob není považován za alergen.

OTAZNÍKY KOLEM OVSA

Většina osob, ne však všechny, trpících nesnášenlivostí lepku, může do své stravy zařadit oves, aniž by pocítily nepříznivé účinky na své zdraví. Někteří celiaci na něj ale mohou být citliví. Přibližně 10% celiaků může na konzumaci ovsa imunologicky reagovat. Velký problém představuje kontaminace ovsa pšenicí, žitem nebo ječmenem, ke které může dojít během sklizně, přepravy, skladování a zpracování.

Otázka zařazení ovsa do jídelníčku celiaka je předmětem řady kontroverzí a pokračujícího studia a zkoumání vědců.

Oves byl zařazen jako potravina vhodná pro bezlepkovou dietu v Evropě v roce 2009 (Commission regulation (EC), No. 41/2009) a v USA v roce 2013. Jde o speciální odrůdy ovsa, u kterých je navíc při zpracování zcela vyloučena možnost kontaminace obilninami obsahujícími lepek.

Výrobky z čistého ovsa můžeme najít i v českých obchodech (např. müsli, sušenky nebo některé ovesné nápoje k náhradě mléka). Ani tento tzv. „čistý“ oves není doporučován při čerstvě diagnostikované celiakii. Pokud se jedinci stabilizovaní bezlepkovou dietou rozhodnou konzumovat takový oves, měli by o svém rozhodnutí informovat svého lékaře, který zajistí pravidelnou kontrolu celiakálních autoprotilátek a posoudí, zda jedinec takovýto oves může, či nemůže konzumovat.

Prof. MUDr .Jiří Nevoral, CSc – Může pacient s celiakií konzumovat oves

PREVENTIVNÍ OZNAČENÍ

Preventivní označení „může obsahovat stopy lepku“ upozorňuje na riziko nezáměrní kontaminace, ve složení výrobku nesmí být obilovina obsahující lepek.  Maximální hodnota dle Národního doporučení Ministerstva zemědělství, která je považována za stopové množství, je do 50mg lepku na 1 kg potraviny.

SHRNUTÍ

POVINNÉ OZNAČENÍ: Lepek jako alergen musí být ve složení vždy uveden (EU č. 1169/2011)

DOBROVOLNÉ OZNAČENÍ: 

  • Tvrzení bez lepku do 20mg lepku/kg potraviny ((EU č. 828/2014)
  • Tvrzení  velmi nízký obsah lepku do 100 mg/kg potraviny (EU č. 828/2014)
  • Stopové množství lepku – do 50 mg lepku /kg potraviny (Národní doporučení MZem ČR)
  • Logo přeškrtnutého klasu