The Conversation

Zajímavý článek z britského The Conversation o nesnášenlivosti lepku.

 
Článek se zaměřuje na rozdíl mezi celiakií a nesnášenlivostí lepku, zmiňuje historii léčby i míru rozšíření onemocnění.
Článek je přístupný na  bit.ly/1nEhs7J.

dTest - Dozvíme se více o potravinách, které kupujeme?

DTest se  zabýval změnami, které by novela zákona o potravinách měla přinést spotřebitelům. Označováním potravin je pro celiaky zvláště důležité.

Celý článek si můžete se souhlasem dTestu  přečíst na http://www.dtest.cz/clanek-3396/dozvime-se-vice-o-potravinach-ktere-kupujeme?&utm_source=newsletter012014_CZPP&utm_medium=email&utm_campaign=potraviny&newsletter_id=876&email_id=565495&email_hash=a068614dbf2520ed9046479b2feb8674

 

 

Choroby způsobené lepkem

V časopise Vnitřní lékařství č. 5/2013 vyšel článek prof. MUDr. Přemysla Friče, DrSC.  s názvem Choroby způsobené lepkem. S laskavým svolením autora článku ho uveřejňujeme zde

Australští odborníci slaví úspěchy ve vývoji piva pro celiaky

CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organization, Organizace Australského svazu pro vědecký a průmyslový výzkum), přední australská i světová výzkumná instituce, se pustila do produkce piva – byť v rámci přísných měřítek výzkumu. Jeho cílem je vytvořit pivo na bázi ječmene, které by zároveň bylo bezlepkové. Vedoucím projektu je Dr. Greg Tanner, specialista na biochemii bílkovin a shodou okolností také celiak. Pokud vezmeme v úvahu, že celé jedno procento populace má celiakii a až pět procent trpí nesnášenlivostí lepku, jde o velice rozsáhlý trh. Při procesu výroby běžného piva je většina lepku odstraněna, ale ne tolik, aby jej celiaci a další lidé, jimž lepek způsobuje obtíže, mohli bez obav pít. Ve většině zemí je limit obsahu lepku v potravině označené jako „bezlepková“ 20 ppm (ppm = parts per milion = částic v milionu, odpovídá 20 mg lepku v 1 kg hotového produktu - pozn. překl.). V Austrálii je v současné době úroveň rozlišení obsahu glutenu na 5 ppm. Dr. Tanner zaujal ultrakonzervativní postoj a chce dostat obsah hordeinu (obdoba gliadinu v ječmeni) ve svém pivu dokonce pod tuto úroveň - protože však nyní používaná metoda měření není platná pro analýzu ječného sladu, a tím pádem ani piva na bázi ječného sladu, chystá se vyvinout novou metodu měření. Souběžně s prací na snižování poměru hordeinu ve vzorcích piva, věnuje se Dr. Tanner vylepšování procesu testování, tak aby tento poměr byl ověřitelný a pivo mohlo být bezpečně uvedeno na trh a prodáváno. Doktor a jeho tým jsou přesvědčeni, že obsah lepku v jimi produkovaném pivu je velmi nízký, protože se jim podařilo vypěstovat odrůdu ječmene, která obsahuje pouze 10% běžného objemu bílkovin hordeinu, a obsah lepku v jejich vzorcích by měl být až desetkrát nižší než u běžného piva. Tohoto výsledku bylo docíleno v procesu, který začal v roce 2003 identifikací ječmene jako optimální obilniny pro použití v projektu. Ječmen byl vybrán nejen proto, že jde o ideální obilninu k výrobě piva, ale také proto, že má, jako lidé, jednu sadu genů, takže se s ním lépe pracuje než s pšenicí, která má tři sady. Na základě toho byl započat proces odstraňování čtyř hordeinových skupin v ječmeni. Velké usnadnění přineslo objevení dvou negeneneticky modifikovaných mutací ječmene vypěstovaných neúmyslně v 70. letech v laboratořích Carlsberg v Dánsku, jejichž genom obsahoval pouze dvě ze čtyř hordeinových skupin. Dr. Tanner tedy vypěstoval rostlinu z obou těchto mutací – té chybělo celých 90% hordeinů, a přesto byla schopná zaklíčit, vyrůst a dalo se z ní dělat pivo. Tím bylo potvrzeno fungování principu a byla podána žádost na jeho patentování. Jedna tuna této nové odrůdy, označované jako G1star, byla vypěstována k dalšímu laboratornímu zkoumání. Z ní uvařené pivo má podle odhadů obsah lepku 1 ppm či méně. Vědci se nyní snaží vypěstovat odrůdu, jež by měla jen jednu ze čtyř hordeinových skupin a obsahovala by tak podle dr. Tannera pouhá 2% standardního obsahu hordeinů. Dalším krokem pak bude odstranění poslední skupinu a získání zcela bezlepkového ječmene. Hlavní překážkou je podle dr. Tannera to, že mutace použité v dosavadním výzkumu nebyly sladovými odrůdami a v současnosti se k výrobě piva používají vysoce kvalitní sladové odrůdy s vylepšenou odolností proti chorobám a růstovými rysy. „To, co máme, funguje, ale není to moc účinné,“ říká dr. Tanner. Bude tedy ještě potřeba zkřížit ječmen s nízkým obsahem lepku se špičkovými sladovými odrůdami. Dr. Tanner očekává, že první komerční využití by mohlo začít do roku 2011. Převzato z Australian Coeliac Magazine, 03/2009, Melissa Marino: Coeliac friendly beer raises a cheer in the lab. Překlad a úprava textu: Kateřina Reichelová

Neinvazivní metody diagnostiky

Rakouští vědci sledovali možnosti náhrady biopsie neinvazivními metodami pro monitorování stavu celiaků, kteří jsou na bezlepkové dietě. Sledovali schopnost střeva vstřebávat vyšší sacharidy (sacharóza, laktulóza, mannitol) pri různém stupni postižení střevní sliznice. Tato metoda společně se stanovením protilátek v krvi vykazovala dobré výsledky u čerstvě diagnostikovaných pacientů, tzn. kdy byla sliznice tenkého střeva silně poškozená. Byla by tedy možná pro účely screeningu Naopak u pacientů, kteři již delší dobu dodržují bezlepkovu dietu, tzn. sliznice tenkého střeva je dlouhodobě v dobrém stavu, byla tato metoda mnohem méně citlivá a specifická. Pro účely běžného monitorování stavu pacientů, kterí dodržují bezlepkovou dietu ji tedy není možné používat. Celé znění článku naleznete "zde":[/files/Propustnost_cukry.pdf] (pdf). Pokud vyrobíte stručný výtah v češtině, rádi jej zveřejníme.